Po celé minulé století probíhaly u nás i jinde kampaně za legalizaci a propagaci nemanželských sexuálních vztahů, rozvodů a později i potratů. Jejich výsledkem jsou statisíce zavražděných dětí, zničených manželství i životů. Vypadá to, že úspěšná bude i další kampaň na propagaci a "znormálnění" pedofilie, která probíhá nyní.

   Minulé kampaně byly "úspěšné" - statistiky dnes uvádí, že potrat, nevěru či rozvod uvažuje jako normální součást života nadpoloviční většina lidí u nás, stejně tak jako rodinu o čtyřech či pěti letech považuje podobná část lidí za nenormální. Úspěšně proběhly i další kampaně na legalizaci, "znormálnění" a propagaci homosexuality a pornografie.

   Vypadá to, že úspěšná bude i další kampaň na propagaci a "znormálnění" pedofilie, která probíhá nyní. Média se této nesnadné úlohy ujala s horlivostí jim vlastní. Zajímavý je jeden z posledních jejich počinů, článek "Zpověď MF DNES: Jsem pedofil a učím" (google), pod který se podepsala Lenka Nejezchlebová. Článek je klasický drobný krůček na cestě k vyjádření "pedofilie je normální". Klasická je i zákeřná a podlá taktika médií, tak typická pro tento způsob propagandy - jako objekt je použit člověk, vzorový příklad z "nepřátelského tábora", člověk, který "patří do křesťanské komunity kolem fary ve svém městě". Možná, že si redaktorka uvědomila, že přestřelila, nebo že zacílení jen na katolíky je málo, tak v internetové verzi článku je o tom člověku už jen "Petr je hluboce věřící člověk."

   Zbytek článku je opět klasika - vyjádření odborníků na sexuální úchylky o tom, že pedofilové jsou vlastně dobří učitelé a vychovatelé a většina zneužití není od pedofilů, takže vlastně o nic nejde a když, tak u pedofilů jde vlastně o lásku, a tam, kde jde o lásku, se nikomu neubližuje. Obhajoba pedofilní pornografie, zjemňování pojmů (pedofilní zneužití je vlastně jen takové "selhání") a podobně.

 

   Když před pár týdny zveřejnily naše největší televizní stanice v hlavním vysílacím čase pornografické obrázky malého kluka, byl jsem docela zděšený. Ještě o kousek více zděšený jsem byl o den později, když stejné obrázky přetiskla na titulních stránkách mnohá média. Obrázky nahatého kluka, který třeba za pár týdnů či měsíců půjde do školy nebo na ulici mezi kamarády. S decentně zakostičkovaným famfulínkem, aby se neřeklo.

   O kus více jsem byl zděšený z toho, že jsem slyšel snad jen jeden či dva malilinké slaboulinké hlásky, že to hieny, které se živí neštěstím lidí a jimž se vznešeně říká média, trochu přepískly. Zbytek společnosti už potichu předpokládá, že zveřejnění pornografických fotek a záběrů malého nahatého kluka v novinách a televizi je normální.

   Ano média to přepískla. Ale jen trochu. Za komunismu jsme tomu říkali "kontrola buzeroability". Učitel či funkcionář SSM či KSČ a další tehdejší v moci postavení přišli měsíc co měsíc s větší a větší kravinou. A my jsme si postupně zvykali. Je to jako s tou žábou ve studené vodě na plotně. Stejný princip.

 

   Co bude dál? Značná část lidí u nás zjevně žere médiím naprosto všechno i s navijákem, prutem, stoličkou a holínkama rybáře. Mediální kampaně na likvidaci lidí  propagaci zvráceností budou pokračovat. A člověk nemusí být ani moc velký prorok, aby si představil jak asi.

   Po třech či pěti letech propagace pedofilie ve stylu "ďítěti z rozvrácené rodiny je přece mnohem lépe u pedofilního učitele, vždyť jde hlavně o lásku a tam kde je láska je vše dovoleno" projde parlamentem napotřetí novela legalizující dětskou pornografii i pedofilii samotnou.

   Následně se po několika měsících objeví tajný videozáznam z nějaké rodiny. Otčím omylem nechá puštěnou kameru ve chvíli, kdy zneužije svoji dceru. Záznam dostane do ruky náhodou IDnes nebo reportéři ČT a promítnou ho hned druhý den v hlavním vysílacím čase s patřičným komentářem. Samozřejmě, že příslušné mládeži nebezpečné partie nevlastní dcery i "tatínka" budou před 22 hodinou vykostičkované. Po 22 hodině, ve večeních zprávách, už to nebude potřeba.

   Druhý den otisknou fotky sejmuté z kamery téměř všechny české deníky. Rozpoutá se velká a náročná diskuze na tím, co se dělo. Zjistí se, že dospělý i dítě jsou součástí nějaké sekty, nejlépe křesťanství mírně šlehnuté islámem.

   Po pár týdnech od utichnutí aféry se objeví drobné články, rozhovory s "tatínky", které budou rozebírat jejich složitou a náročnou situaci. Určitě se ve článcích objeví vyjádření odborníků na sexuální úchylky v tom smyslu, že vlastně o nic nejde, že incest je naprosto normální a určitě se najdou i společnosti, ve kterých se najde nějaká statistika, podporující tento názor. Například se zjistí, že jistý kmen v jižní Africe, který provozuje incestní vztahy, nezná rozvody (k dané statistice se zapomene uvést, že nezná ani manželství).

   Opravdu to vypadá tak moc absurdně? Dneska možná pro někoho ještě ano. Stejně absurdně by před deseti lety vypadalo zveřejnění záběru malého nahatého českého kluka, co má jméno a žije mezi námi.

   A tak se na to netěším. Doma mám ty čtyři děti (jsem rád, že jsem podle většiny našeho národa nenormální) a je docela práce jim vysvětlit některé úlety, které jsou už teď. Jsem zvědav, jak to budu řešit za pár let...

   Taky moc nevím, jak se proti těmhle věcem účinně postavit. Tak alespoň malý hlásek tady.